........................Ava maca nildor .... Nezabíjej přátelé................................

4. lekce - Elfštiny...

1. srpna 2007 v 10:40 | ♥¦ wHiTe GuArdiAn AnGeL ¦♥ |  ♥ Elfština ♥
4. lekce Elfštiny...

V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Slovní zásoba této lekce vám umožní pohovořit také o duševních a charakterových vlastnostech mluvících bytostí ve vašem okolí, tedy např.:
Nildor nar alassie.

Mamil ná anvoronda.
Abyste však měli možnost vyjádřit svůj obdiv a lásku přímo jim, naučíme se používat slovesa ve druhé osobě:

- tvary pro všechny osoby se většinou tvoří přidáním osobní koncovky za sloveso. Pokud slovesný kmen končí na souhlásku, váže se přes i

- tvar pro druhou osobu množného čísla (a pro vykání) je -lye (nebo zkráceně -l). Protože dlouhá kmenová samohláska jednoslabičných slov se přidáním koncovky většinou zkracuje, je tvar slovesa být pro druhou osobu "nalye". Můžeme tedy svým nejbližším říci například:
Nalye/nal finya, polda, moina, handa...
- familiérní forma druhé osoby je žel mnohem, mnohem méně jistá než zdvořilostní. Nedochoval ase z toho prostého důvodu, že elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům. Protože bychom měli při používání quenijštiny činit totéž, vystačíme si naštěstí v mnoha případech s vykáním. Pro členy nejbližší rodiny však tykání rozhodně potřebujeme - možná tedy zní: delší tvar natye, kratší tvar nat.
Zkuste tedy své bližní trochu pochválit, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Pokud ovšem toužíte si osvojit i slova pro negativní vlastnosti a přitom nezačít bezhlavě kritizovat, zkuste to pomocí slovesa "nebýt": "není"=ume, "nejste"=umilye/umil, "nejsi"=umitye/umit
Perinor umir alte.
Orqui umir faile.
I hildo ume handa, nan voronda.
Málo, umilye verya, nan nilda, moica ar tiusima. Hanta.
Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak) (varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- (ne s názvukem něčeho zlého)
firin=zemřelý ilfirin=nesmrtelný
saila=moudrý alasaila=pošetilý, nemoudrý
vanima=krásný, správný úvanimo=nestvůra
(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.)
2. Až se pustíte do těchto úkolů, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit:
-a- V quenijštině často může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je tato řeč opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.
Nejobvyklejší koncovky: přídavná jména a podstatná jména

mužský rod o

ženský rod e
(přičemž rod někdy rozlišuje význam)

(slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.)
Příklady:
helce=led helca=ledový

nende=jezírko nenda=vodnatý, mokrý
fírima=smrtelný fírimo=smrtelník fírime=smrtelnice

linda=pěkně znějící lindo=zpěvný pták linde=melodie
Zneužití:
Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.
-b- Další obvyklé koncovky přídavných jmen
apřipojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea)
alda=strom aldea=stromy porostlý

laure=zlaté světlo laurea=zlatě zářící

caure=strach caurea=bázlivý
ima
ta má v prosté podobě nejčastěji význam "vhodný k něčemu":
íre=touha írima=touženíhodný

mele=má rád melima=milováníhodný

ista=vědomosti istima=učený
pokud prodlouží kmenovou samohlásku, "schopný něčeho":
furu=lež, lže fúrima=prolhaný

fire=umírá (přirozenou smrtí) fírima=smrtelný
(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!)
Zneužití:
Tak například ze slovesa care, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit cárima, pracovitý - i když u elfů by toto slovo znamenalo především (pokud ne výhradně) "tvořivý". "Care" znamenáv první řadě "tvořit"a pracovitost bez jiskry by pro elfa byla asi nesrozumitelná.
A ještějeden nápad, tentokrát už opravdu hodně "tvůrčí": pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima
-c- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...)
Slovní zásoba
VLASTNOSTI MLUVÍCÍCH BYTOSTÍ
vznešenýtára S,LR,WJ
vyrovnaný, pokojně (a především vnitřně) vznešený (pův. "jasný")calaina [kalaina] QL
šlechetný, štědrý, spravedlivýfaila PM
(příb. se slovem "fea" - ten, kdo má "duši" dominantní nad tělem)
opovrženíhodný, nízký, špatnýfaica [faika] LR
dobrý (o mluvících bytostech či charakteru, též požehnanýmána LR
zlýulca [ulka] QL, úmea LR
správný, přímýtéra LR
zákonný, normálnísanya [sanja] LR
křivý, nesprávnýraica [raika] LR,VT
křivý, možná i převrácený, zvrácený, tvrdošíjnýhwarin [farin] LR
mužný, dospělý, zdatnývea LR
odvážnýverya [verja] LR
pevný, věrný, (vy)trvalýsanda LR
pevný, silný, nepohnutelnýtulca [tulka] LR
věrnývoronda UT,LR
vytrvalý, trvanlivývoronwa UT,LR
bdělýtirinwa QL
zrádný, vychytralýcarpalima [karpalima] QL. Mírná odchylka od standartních hláskoslovných pravidel, ale uvádím to slovo, protože je dost potřebné...
ustrašený, bázlivýcaurea [kaurea] QL
strachcaure [kaure] QL
může (především fyzicky)pole, kořen pol- LR
tělesně silnýpolda LR
touhaíre LR
krásný, milý, touženíhodnýírima LR
touha, smyslná žádostmilme LR
chtivý, smyslnýmailea LR
přehnaný, přílišnýmaira LR
touha, nenasytnostmilme LR
chtivý, nenasytnýmilca [milka] LR
známý, milýmoina LR
něžnýamalda QL
mírný, tlumený, laskavý, něžnýmoica [moika] GL
srdečný, laskavý, "vyzařující teplo"laucima [laukima] podle QL
posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšujetiuta QL
posílení, posila, potvrzení, útěchatiutale QL
útěšný, utěšující, ulehčujícítiusima QL
milujemele, kořen mel- LR
milovanýmelda, melin LR
milenecmelindo LR
milenkamelisse LR
přítel (velmi blízký)málo LR
láskamelme LR
má rádnile, kořen nil- podle LR
přátelský, milujícínilda LR
přítel, kamarádnildo LR
přátelstvínilme LR
nenávidíteve, kořen tev- QL
nenáviděnýtevin QL
hádá se, má sporcosta [kosta] LR
nepřátelskýcotya [kotja] LR
nepřítelcotumo [kotumo] LR
zahořklýnartya [narča] podle QL
pokojný, klidný, nehybnýrua QL
tichý, klidný, nehybnýquilda [kwilda] QL
bezcitný (doslova "se srdcem z křemene")sincahonda [sinkahonda] LotR
divokýverca [verka] LR
divoch: hravan (=kdokoli mimo Atani. Význam: ten, jehož "fea" není dominantní nad "masem", t.j. tělesnými impulsy. Pravým opakem, t.j. označením toho, kdo má výrazně dominanatní duši, je "faila", viz výše.) WJ
krutýnwalca [nwalka] LR
spěch, násilí, hněvorme LR
spěšný, možná i ukvapenýorna LR
neochotný (podst. jm.)avar WJ,LR
moudrýsaila VT
pošetilý, nemoudrýalasaila VT
ví, umíista (min.č. sinte) LR,VT
učený, moudrýistima LR
učenec, mudrcistar LR
rozumí něčemu, je zručný v práci s něčímhanya [hanja] LR
rozumějící, inteligentníhanda LR
obratnost, šikovnostfinde QL
obratný, šikovnýfinya [finja] LR
bystrýfinwa QL
šikovný, zručnýmaite, (mn.č. maisi) LR
radostalasse LR
radostnýalassea podle LR
usměvavýmirilla QL
smutný, plačící(velmi pravděpodobně, podle S a QL) nienna
pohrdáníyaiwe [jaiwe] LR
pyšný (pohrdající druhými)yaiwea [jaiwea] podle LR
poníženýnucumna [nukumna] A
(pro něco jako přívětivou pokoru zřejmě slovo nemáme, ale je možné, že taková bytost by byla označena prostě "saila", moudrá, nebo "calaina", vnitřně vyrovnaná. Existuje také slovo mirima, svobodný, které obsahuje názvuk na mirilja, třpytí se, a miri, usmívá se, a mohlo by tedy vypovídat cosi o vnitřní uvolněnosti a vyrovnanosti)
OSTATNÍ
maminkamamil UT
dělá, činítyare, kořen tyar- [čare] podle LR
konatel, činiteltyaro LR
skutek, čintyar (3.p. tyarden)
odpovědnost, vinatyarma
příčina, motiv, nejzákladnější důvodtyasta vše podle LR a QL
dělá, tvoří, stavícare, kořen car- [kare] LR,WJ
skřetorco, mn.č. orqui [orko, orkwi] LR
Poznámka k výslovnosti: hw (v hranatých závorkách tučné f) se čte jako labiální f (s pusou našpulenou jako na u - výsledný zvuk je velmi podobný fouknutí a v písních je jeho výslovnost téměř nemožná :). ty (v hranatých závorkách tučné č) se čte jako anglické t ve slově "tune": něco mezi ť a č.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.